Pečorin, nespokojený snílek, cynický milenec a nedůltklivý egoista se ptá: "Proč jsem žil? K jakému cíli jsem se zrodil? A jistě nějaký byl, jistě jsem byl určen k velkým věcem, protože v sobě  cítím nesmírnou sílu...Jenže toto určení jsem nenašel." Lermontovu prózu proměnil čas, který vybrušuje ryzí umělecká díla v démanty, ve filozofický román par excellence, předznamenávající témata Tolstého a Dostojevského.